Jelikož jsem se dostal k nové rodině už v roce a deseti měsicích ,tak moje přivykání bylo těžší než kdybych byl štěně-vlastně jsem stratil páníka .Ale na druhou stranu jsem našel nového který se mnou byl skorocelou noc , drbal mě když jsem byl smutnej a ten má velkou zahradu ,vedle ní je veselej Maďarskej ohař-Arny- se kterým si pořád hrajem.Nového pána jsem hned druhý den vylekal,když jsem mu ukázal jak to vypadá pořádně si hrát--jsem trochu divokej a hlavně hlasitej---ale nebojte myslím to dobře a mám moc rád děti.Několik dní po mém příchodu jsem taky páníkům ukázal že nejsem nějaký ořezávátko a vyskočil jsem z okna vysokého pět metrů a to pod ním je betonová studna,tak že jsem musel skočit ještě dál než dolů.Holt když nebyli doma tak jsem je šel hledat ven,ale i tam nebyli a přišli až za hodinu a moc se divili že jsem venku.No a od té doby už jsem ve verandě a spím u otevřených dveří aby sem prý neskákal z okna.Mám volnost po celé zahradě a když chci tak i po domě.Ještě jsem zapoměl že za zahradou jsou dvě zrzavé kamarádky a ty zatím se mnou nějak nemluví -onp možná lepší jedna už je babička (14)a druhá už je dospělá(7)ale asi nemá ráda veselý kluky.
Komentáře
Přehled komentářů
... znám tvého poslušného páníčka a musím říct, že sis ho ve velmi krátké době ochočil naprosto dokonale.
Dobře ti to jde...
(Charmed2811, 21. 7. 2008 10:42)